Práce v Řecku? Přečti si zkušenosti Kryštofa

 Ahoj,

jmenuji se Kryštof, je mi 19 let a rozhodl jsem se své prázdniny strávit v zahraničí. Po dostudování střední školy mně totiž čekaly ty nejdelší prázdniny, stejně tak jako jednou čekaly nebo budou čekat tebe. To byl jeden z důvodů, proč jsem se pro tento krok rozhodl – až příliš moc volného času. Těmi hlavními důvody ovšem byly zisk velmi cenných zkušeností, nových kontaktů a přátel, poznávání zcela jiné kultury, zkouška života „zcela sám za sebe“ a také si zkusit něco přivydělat.

„Vyřizování pobytu bylo velmi svižné, až jsem byl mnohdy mile překvapen.“

K tomuto kroku jsem se totiž odhodlal tak trochu na poslední chvíli. První myšlenka práce v zahraničí se mi do hlavy vloupala v polovině května. Pokud si dobře vzpomínám, do programu jsem se přihlásil někdy koncem května a tehdy i započalo velmi příjemné a svižné vyřizování všeho potřebného. Vlivem mého rozhodnutí na poslední chvíli to bylo místy možná i trochu hektické. Prvně jsem měl vycestovat na Kypr, plány se ovšem změnily a byl jsem vámi informován, že brigáda v Řecku pro mně bude, vzhledem k měsíci vyřizování, lepší a rychleji zařízená.

Neuběhlo mnoho dní a já měl za sebou moc příjemný pohovor a pomalu jsem začal obstarávat všechny potřebné doklady. Zhruba 8 dní před odletem se mi změnila destinace – z původního Korfu mi bylo agenturou oznámeno, že budu umístěn do hotelu nacházejícím se na Chalkidiki. Krom místa příletu se změnil snad jen počet volných dní v jednom týdnu a to z jednoho dne na dva. 

Začátek pro mně osobně byl těžký a musel jsem se obejít notnou dávkou trpělivosti. Na letiště do Soluně jsem přiletěl přesně na čas – 20:30 (zdejšího času). Na odvoz jsem bohužel musel čekat tři hodiny. Nevýhodou tehdy bylo hlavně to, že jsem měl kontakt pouze na paní, která se mnou pořádala pohovor. Po dvou hodinách trpělivého čekání jsem tedy paní zavolal, ta mi ovšem telefon nebrala. Obratem jsem tedy kontaktoval paní Markétu Havlíčkovou z Coolagent, které bych touto cestou ještě jednou rád poděkoval, ta neváhala a situaci dokázala rychle vyřešit. 

Kvůli mého pozdního odjezdu z letiště jsem byl nejdříve umístěn do menšího městečka s názvem Nea Fokia. V pokoji s milým Řekem jsem strávil dva dny a poté jsem byl přesunut na mé správné dočasné bydliště, do města Nea Potidea. Zde jsem bydlel celou zbývající část mého pobytu, změnil se jen počet lidí v jednom apartmánu. Místo jednoho Řeka jsem bydlel se dvěmi. A musím říct, že lepší spolubydlící jsem si přát nemohl. 

Chci také pracovat v Řecku

Jednou z větších nevýhod ovšem byl fakt, že oba již v době mého příjezdu pracovali. Velkou část dne jsem tedy musel strávit bez nich. Snažil jsem se tehdy zjistit, jak fungují autobusové spoje z města do resortu, strava v resortu a také jsem si chtěl co největší část resortu projít, abych věděl, co kde najít. Menší nevýhodou pak bylo, že jsem vycestoval sám. Neznal jsem tady tedy žádné Čechy ani Slováky, se kterými bych mohl strávit volný čas například na pláži, kterou jsem měl 50m od apartmánu. První „své“ lidi jsem poznal těsně před nástupem do práce. 3 Slováky, kteří navíc bydleli ve stejném domě! A od té doby začalo vše ubíhat velmi rychle. 

„Řekl bych, že jsem se na nové prostředí adaptoval dobře a rychle, žádný problém v tomto ohledu nenastal, za což vděčím mimo jiné i mým spolubydlícím.“

Nejtěžším mi tedy asi přišlo, nalézt využití volných chvil tak, abych celou dobu neseděl jen doma. Do Řecka jsem letěl s tím, že budu pracovat jako asistent číšníka. Při nástupu do práce mi bylo managerem sděleno, že nastoupím za bar. V tu chvíli se ve mně prala radost se strachem. Strach nicméně především kvůli skvělému kolektivu brzy odešel a já si svou práci jen užíval. I když jsem jako asistent z počátku dělal dost pomocných prací, již po měsíci jsem byl u míchání drinků. Běžný pracovní den vypadá následovně: ráno přijdu do práce a musím připravit bar na ranní objednávky káv, přichystat veškeré potřebné ozdoby k daným drinkům a celkově bar uklidit, pokud je třeba. Poté se člověk zaobírá objednávkami, doplňováním nápojů do lednic stejně tak, jako doplňováním potřebných sklenic. 

„Pracoval jsem v mnoha barech, s mnoha barmany a pod mnoha managery a musím uznat, že mně všichni respektovali, podporovali a uklidňovali a já si tak za barem brzo věřil a těšil se na každý nový den.“ 

Jak už jsem zmínil, pracoval jsem v Řecku, konkrétně na Chalkidiki. Bylo tady vždy krásně a já si tak mohl užívat veškerý svůj volný čas. Toho někdy bylo velmi poskromnu, jelikož bylo období, kdy jsem pracoval takzvaně „split shifts“, ale i tak jsem se stihl podívat do okolních měst a na okolní pláže. 

Určitě zde kulturní rozdíl je. Řekové jsou jižané tělem i duší. Člověk se někdy musí obrnit trpělivostí, na oplátku mu ale zdejší nabídnou svou houževnatost ve veškeré své kráse. Řekové jsou hodně kontaktní, nešetří na emocích a hodně chválí. Jsem moc rád, že jsem měl tu čest s těmito lidmi pracovat.

Po  finanční stránce nejásám ale ani nepláču. Je dle očekávání, mě osobně milé překvapily dýška, které jsem obdržel na bankovní účet. Nicméně vím, že ne všichni jsou s velikostí dýšek spokojení a je pravda, že se výsledná hodnota liší u každého. Mezi benefity rozhodně patří také odvoz v rámci hotelu z letiště na ubytování a poté z ubytování na letiště. Jestli obdržím nějaké další benefity se uvidí, i tak jsem nicméně spokojen, jelikož ta největší odměna (alespoň pro mně osobně) jsou zkušenosti a kontakty, které jsem zde získal. 

„S přístupem agentury jsem velmi spokojen a pokud bych vyjel do jiné lokality, určitě bych zvolil opět služby COOLAGENT.“

Se startem na vysoké škole se také pochopitelně vracím do Česka. Uvidíme, kam mně další kroky zavedou, ale pokud bych chtěl nadále pokračovat za barem, práce v Řecku je skvělou vizitkou na mém CV. A zkušenosti, které jsem zde načerpal jsou nepopsatelné. 

Osobně bych zpočátku doporučil hodně trpělivosti a být nad věcí. Občas děláme něco, co se nám nelíbí. Je ale lepší se nad situací povznést, s úsměvem tuto práci dodělat a ukázat tak managerům vaší všestrannost. Ti to moc ocení, budou vědět, že je na vás spoleh a budou vám také více věřit. 

Určitě se ale nebojte ozvat a říct ne, pokud by šlo opravdu do tuhého. Je důležité ukázat, že znáte svou hodnotu a manageři ocení když uvidí, že se umíte postavit sami za sebe.