Maryland, USA

Jmenuji se Anna, je mi 21 let a momentálně žiju tisíce kilometrů od mé rodiny, od mých kamarádů a od všeho, co jsem znala a považovala za samozřejmé. Bydlím ve Washingtonu D.C. s americkou rodinou, kde se starám o jejich děti – jsem Au Pair.

Jeden z mých hlavních důvodů, proč strávit rok nebo dva roky v Americe, byla Amerika sama. Věděla jsem, že podstupuji velký risk a že vstupuji do neznáma, ale o to více mě to lákalo. Chtěla jsem udělat něco jiného a neobvyklého. A i když to může znít strašidelně ze začátku a vypadat, že je všechno moc komplikované, pravda je taková, že všude jsou lidi, kteří budou nabízet pomocnou ruku. A potom, když se ohlédnete nazpátek, tak si řeknete, že to vlastně stejně nebylo vůbec těžké.

I když si připadám, že jsem přiletěla minulý týden, je to už měsíc, co jsem tu. Měsíc může být pro někoho neuvěřitelně dlouhý a pro jiného zase krátký. Naštěstí za sebe můžu říct, že za tento měsíc jsem stihla poznat plno nových lidí ze všech koutů světa, poznávat americkou kulturu a hlavně být součástí americké rodiny a zažívat všechny americké tradice společně.

Má práce jako Au Pair spočívá v tom, že ráno vzbudím děti, připravím jim snídani a vypravím je do školy. Prostředek dne je pro většinu Au Pair volný. Poté, co se děti vrátí ze školy, pomáhám jim s úkoly a nebo je vozím na jejich mimoškolní aktivity. Ale já tu nejsem jen pro to abych dohlížela na to, zda děti dělají jejich povinnosti. Ve volné době chodíme do lezeckého centra pro děti, trampolínového parku, na procházku se psem nebo jen strávíme den doma hráním her. Práce Au Pair je skvělá v tom, že se můžu tak trochu vrátit do svých dětských let (i když já si kolikrát přijdu, jak kdybych ze svých dětských let nikdy nevyrostla).

A pokud zrovna nepracuji, tak se ve své volné době ráda setkávám s dalšími Au Pair v mém okolí. Už několikrát jsem jela na výlet na kole, do zábavného parku, do ZOO, šla do kina, byla na muzikále, byla na pool party nebo strávila den v hlavním městě USA – Washington D.C. Dále mám v plánu jet do New Yorku příští víkend a za měsíc jedu do Chicaga, takže mám plno zážitků ještě před sebou.

I když se občas cítím jak na horské dráze – jednou nahoře, kde se cítím nejšťastnější a nejvděčnější, za to že tu jsem. Tak se občas dostanu i dolů, kde mi chybí má rodina a můj domov, ale od toho tady mám druhou rodinu a kamarády, kteří mi mojí náladu zase zlepší. Jsem tu jen měsíc, ale už teď vím, že bych nic neměnila, protože jsem šťastná. Cítim se statečnější a nezávislejší jako nikdy předtím.

Pokud o tomto dobrodružství někdo jen uvažuje, doporučuji jít do toho! Je to nezaplatitelná životní zkušenost.