Animátor v zahraničí – zkušenosti Nikči

Chceš pracovat jako animátor v zahraničí?

Uvažuješ o změně?

Přečti si zkušenosti Nikoly z Chorvatska a uvidíš, jestli je tato práce právě pro Tebe 🙂

Jmenuji se Nikola a studuji pedagogicky zaměřený obor. Cestování je mojí velkou vášní, stejně jako práce s dětmi a celkově lidmi a proto jsem hledala novou pracovní zkušenost, která by mi umožnila propojit moje zájmy. Jsem ráda, že se mi podařilo najít práci animátora v Chorvatsku v lété 2017, na které doteď hrozně ráda vzpomínám.

„Chorvati jsou milí, přátelští lidé, kteří si rádi užívají života naplno.“

Do Chorvatska jsem přijela na začátku května. První dny jsem se rozkoukávala a učila sestavy na Zumbu a na dětské písničky, které jsme následně předcvičovali na minidiskotékách pro děti. S učením a celkovou orientací mi pomáhala zkušená teamleaderka, která už za sebou měla několik sezón a která mě vším provedla. Zaučení netrvalo nijak dlouho a brzy jsem mohla pracovat samostatně.

„Animátoři pracují v týmu mladých a nadšených lidí a u nás to nebylo jinak.“

V týmu jsme byly čtyři holky. Tehdy jsem byla jediná, která nebyla místní, o to víc jsem měla možnost poznat Chorvatskou kulturu a naučit jsem se pár slov chorvatštiny. Jazykově není čeština daleko a po měsíci jsem jim už i trochu rozumněla. Každá z nás vynikala v něčem jiném a navzájem jsme se doplňovaly a u programů se střídaly.

Každý den jsme organizovaly dopolední miniclub pro děti, kde jsme buď něco vyráběli, hráli karty, či různé další hry. Ve stejnou dobu měla jedna z nás na starosti dopolední sportovní aktivity pro dospělé, jako například jóga, pilates či posilování. Odpoledne jsme pořádaly pro děti různé soutěže a nebo větší hry, jako například hledání pokladu. Pro dospělé jsme předcvičovali Zumbu, nebo aqua Aerobic, což jsem si užívala z celého programu asi nejvíc. Ikdyž jsem Zumbu před Chorvatskem nikdy nedělala, k tanci mám blízko a všechno jsem se během chvilky naučila a hrozně jsem si to oblíbila. Nejlepší odměnou bylo vidět jak si hosté užívají svůj čas s námi. Večer jsme pak měli minidiscotéky pro děti, kde jsme předcvičovali minitanečky na známé dětské písničky a organizovali soutěže. Následně jsme se strarali o večerní zábavu pro dospělé. Často jsme organizovali bingo nights, nebo například quiz nights.

„Camp ve kterém jsem pracovala se nachází poblíž města Trogir, které je krásné historické městečko, zapsané na seznamu UNESCO.“

Camp má protory pro stany, karavany a v areálu se nachází i apartmány. Celkově to bylo dost uvolněné místo s hosty především z Německa a Holandska, sem tam jsem narazila na Čechy a Poláky. Bydlela jsem v chatce společně s ostatními animátory v části campu určené pro zaměstnance campu. Ubytování mělo vše co bylo potřeba od koupelny, přes klimatizaci až po připojení k internetu. Na snídaně jsme chodily do restaurace, kde byly švédské stoly určené pro hosty. Obědy jsme si mohly individuálně objednat v jakékoliv restauraci v campu a večeře byly společné pro všechny zaměstnance campu. Paní kuchařky se vždycky snažily aby strava byla co nejvíce pestrá a abychom neměli pořád to stejné. Často se vařily různé těstoviny, a balkánské klasiky jako čevabčiči.

Jako animátoři jsme pracovali šest dní v týdnu zhruba osm hodin denně. Den volna jsme měli vždy v neděli, který jsem nejčastěji využívala k poznávání Chorvatska. Z Trogiru to není daleko do Splitu, což bylo největší město poblíž, ve kterém se konalo spoustu festivalů a akcí. Kromě Splitu jsem se stihla podívat do Zadaru, na Makarskou, do Šibeníku, Dubrovníku a mimo jiné taky do Národního Parku Krka. Chorvatsko je krásná země se skalnatými horami na jedné straně a s průzračným tyrkysovým mořem na druhé straně. Je to opravdu rozmanitá země s plno možnostmi.

„Když se ohlédnu zpět na léto 2017, tak jsem neskutečně vděčná, že jsem měla možnost v Chorvatsku pracovat.“

Práce animátora je dynamická, každý den jiná a je to v podstatě zábava jak pro animátory tak pro hosty hotelu. To samozřejmě neznamená, že práce animátora nemá své stinní stránky. V Chorvatsku je přes léto opravdu horko a pro nás středoevropany to může být fyzicky náročné. Často jsem se cítila unavená a vyšťavená po celém dni na slunci. Občas bylo i náročné být neustále mezi lidmi, ať už hosty, či animátory, takže je opravdu potřeba nepodcenit odpočinek a najít si čas pro sebe a dobít si baterky.
Nic se ale nevyrovná tomu, co všechno jsem měla možnost v Chorvatsku zažít, naučit se a především tomu jaké jsem poznala lidi. Do dnešního dne jsem v kontaktu s kamarádkou, kterou jsem v campu poznala a kterou považuji za blízkou osobu.

Díky práci animátora jsem měla možnost se naučit nový druh tance, získala jsem sebevědomí ve vedení sportovních aktivit, ještě více se zdokonalila v jazyce a celkově jsem sebejistější ve vystupování před lidmi a organizaci programu.

„Pokud máš rád/a práci s lidmi a dětmi a chceš načerpat nové zkušenosti, určitě neváhej a jdi do toho. Nemáš co ztratit! ;-)“