Vyhledávání

Nejčastěji hledáte: aupair, irsko

Protaras, Kypr – práce v hotelu, léto 2018

Ahoj všem,

po 8 dnech v práci mám první den volno, a tak jsem se rozhodl Vám napsat report o tom, jak se tu mám. To nejdůležitější na začátek. Jsem v pořádku a zatím se mi tu líbí. Zvládl jsem se rychle aklimatizovat, adaptovat a socializovat, za což jsem rád. Přeci jen jsem vycestoval úplně sám, jel do neznámého prostředí a nikoho tu neznal. Pojďme ale popořádku.
Let byl naprosto bez problémů, užil jsem si ho. Letěl jsem přeci jen po 10 letech, a tak jsem se i na tento zážitek těšil. Překvapilo mě, že se v letadle servírovalo jídlo, a to jak na cestě z Prahy do Atén, tak i z Atén do Larnaky. Měl jsem totiž za to, že už se toto v rámci Evropy nepraktikuje. Vše jsem tedy zvládl a až na lehčí zpoždění letu z Atén do Larnaky proběhlo vše bez komplikací. Menší problém nastal až na letišti v Larnace, které je oproti pražskému a aténskému opravdu maličké. Měl tam na mě čekat manažer hotelu a odvézt mě do Protarasu. Nakonec jsem tam zůstal viset hodinu a půl a neměl z toho moc dobrý pocit. O to víc, když manažer celou cestu s někým telefonoval, nejevil o mě moc zájem a nic mi pořádného neřekl. Jen mě potom vysadil u našeho bytu a řekl mi, ať jsem připravený druhý den na osmou, že mě vyzvedne jiný manažer.
Na toho jsem čekal ve čtvrtek ráno „jen“ půl hodiny a definitivně se mi tak naplnily představy o jižanské laxnosti. Kdykoliv tu potřebuji něco zařídit, tak nejčastější odpověď je později, nebo zítra. Chce to vždy trpělivost a klid, aby se nakonec vše podařilo vyřešit. První den v práci mě doslova hodili do vody a plav si.. Plánované zaškolení, které mám ve smlouvě, tedy vůbec neproběhlo a odstartoval jsem to tady patnáctihodinovou směnou. Zpětně to ale hodnotím pozitivně, protože jsem si za tři dny v práci vše osvojil a vím co a jak.
Práce mě baví. Hotel BI má čtyři hvězdičky a byl otevřen letos v dubnu. Co mi říkali kolegové, tak ze začátku to tady bylo ve všem zmatečné, měli málo zaměstnanců, a i teď se to projevuje v řízení, organizaci, vytváření směn na další týden apod. Každopádně pracuji v hezkém prostředí, uvidíte sami. Hotel je formou all inclusive a bufetu. My jako číšníci tedy jídlo vůbec neservírujeme. Nosíme hostům pití, sklízíme ze stolů, prostíráme pro další atd. Jelikož je v hotelu ubytováno nyní 300 hostů, tak se to dost rychle točí a je to tu hodně o těch přípravách. Jakmile skončí snídaně, tak se musí připravit obědy, po nich zase večeře. Kromě pauz na jídlo se prakticky nezastavíte. Vyhovuje mi to ale. Směny rychle utíkají a ten týden a kousek tu utekl jak nic. Byť mám pocit, jak jsou ty dny dlouhé, že už tu jsem mnohem déle.
Jedna zajímavost. Za jednu směnu i s cestou pěšky domů jsem za den nachodil 25 km.
Teď kolegové, spolubydlící a ubytování. Kolektiv číšníků je z ploviny složen z místních a z poloviny z ostatních. Všichni ale umí slušně anglicky, tudiž jazyk procvičuji každý den a už teď cítím mírný posun. S nikým jsem neměl sebemenší problém, jde většinou o mladé lidi a jedná se o opravdu mezinárodní tým. Kromě místních tu byli dva další Češi, kteří ale bohužel dneska odjeli. Ze začátku mi ale dost pomohli, a to hlavně psychicky. Dále pak Slovenka, Estonec, Brit, Chorvat, Maďar, dva Řekové a další dvě Češky. Nebydlíme přímo v rámci hotelu, ale do práce dojíždíme 10 minut autobusem z vesnice Pernera. Ubytování jsem ani takové neočekával. Máme společnou kuchyň, dvě koupelny, posezení venku. Je to fajn a celkově si tu nemám na co stěžovat, byť to někdy není jednoduché a samozřejmě se mi zastýská po domově. S tím jsem do toho ale šel.
Jako poslední věc tohoto reportu bych zmínil dvě věci, na které si tu nemůžu zvyknout, nebo mě překvapily. Zaprvé to, že se jezdí na Kypru vlevo. Je to zvláštní, jak na to nejsem zvyklý. Zadruhé to, kolik je tu Rusů. I náš hotel je cca ze 60 % procent obsazen ruskými hosty. Já jim zkrátka moc nerozumím. Nejde teď o jazyk, ale o tu jejich náturu. Oni jsou tu na dovolené a jsou celý čas zamračení. Neusmějí se. O to víc pak potěší, když tu jsou např. Češi nebo Slováci, kteří vám oplatí úsměv, popovídají si s vámi. Dále sem jezdí relativně hodně Britů, či Němců.
Takové jsou zatím mé postřehy. Doufám, že se máte všichni moc fajn. Posílám i nějaké fotky a doufám, že jsem Vás tímto reportem potěšil.
Ondra

Chcete zažít něco podobného?
Tak neváhejte a kontaktujte mě ještě dnes!

Šárka Kuchtová

koordinátorka

Všední den 9 - 17h

Odpovíme do 24 hodin

Nezávazná poptávka

Šárka Kuchtová

koordinátorka

Všední den 9 - 17h

Odpovíme do 24 hodin

Nemějte obavy. Vše za Vás vyřídíme.

Máme více než 26 let zkušeností

Historie COOLAGENTu se začala psát roku 1995 a od té doby jsme zažili a úspěšně vyřešili tolik věcí, že už nás něco jen tak nepřekvapí, a my vám tak s čímkoliv dokážeme bleskově pomoci. Ruku na to!

Pár informací z historie

Pomohli jsme více než 20 000 spokojeným klientům

Našimi prvními klientkami byly Zuzana J. a Mária M., které již v roce 1995 vyrazily na Au Pair do Británie. Od té doby plníme životní přání a sny vás všech jako na běžícím páse a velmi nás to baví! 

Podívej se na reference

Ke každému klientovi máme individuální přístup

Dobře víme, že každý/á z vás má své specifické potřeby, touhy, plány i cíle, které si vždy pečlivě vyslechneme, abychom vám mohli pomoci vybrat ten nejlepší program pro vás. A tím to nekončí, k ruce jsme vám po celý program. 

Zjisti o nás více
newsletter

Zůstaňte s námi
v kontaktu

Chcete si vybrat nějaký kurz nebo práci v zahraničí a pořád ještě váháte?