Pensylvánie, USA

Dobrý den,

V USA se mi daří a nemůžu být více spokojená. Vždycky jsem se chtěla vydat za hranice a zkusit si žít trochu jinak. Vydat se jako au pair byla pak nejlepší volba. Celé zařizování mi nepřišlo nijak složité a když jsem si s něčím nevěděla rady, paní Pavla mi vždy byla nápomocná a na všechny mé dotazy odpověděla ihned. Od prvního telefonátu po schválení přihlášky to trvalo zhruba měsíc, zařizování dalších věcí po matchi s rodinkou zhruba další měsíc.

„Vydat se jako au pair byla pak nejlepší volba.“

Já osobně začínám třetí měsíc v Pensylvánii, blízko Filadelfie. Všichni jsou tu hrozně milí a usměvaví. Hrozně oceňují snahu ostatních naučit se anglicky a hrozně rádi si povídají. Po prvních pár dnech mi došlo, že všechen strach byl zbytečný.

Moje rodinka žije v poměrně velkém rodinném domě, což byl asi první a největší šok. Můj pokoj se nachází v patře, vedle jednoho z dětí a vedle koupelny. Většinu času, ale stejně trávím s rodinkou v obývacím pokoji.
Děti, které mám v rodině, jsou ve věku 14 a 18 let. Starám se tedy jen o mladší z nich. S ní trávím většinu času. Můj běžný den díky jejich věku, není nic náročného. Ráno vstanu, připravím oběd pro mladší z nich a odvezu ji do školy. Poté, co se vrátím, zkontroluju pokoje a případně trochu poklidím a dělám prádlo. Normálně mívám od 9 – 14 volno. Poté vyzvedávám Viv ve škole a 3x v týdnu ji vozím na trénink socceru.

„Svůj volný čas se snažím trávit poznáváním okolí a nových lidí a zároveň dělat potřebné kurzy.“

Nemyslím si, že jsem zatím navštívila zajímavá místa. Spíš taková typicky turistická, co jsou must have to see. Nicméně ve Filadelfii je stará věznice do které se plánuji jít podívat. Také mám v květnu v plánu road trip a několik dalších výletů.
Nejvíce mě asi překvapilo, jak se tu vše velké. Obchody, domy, autobusy, školy – absolutně vše na co si vzpomenete, hlavně porce jídla v restauracích. Zároveň je vtipné vidět, že to co nám od malička servírovala televize v amerických filmech, je ve výsledku pravda. Žluté školní autobusy, které jsou zevnitř hrozně velké. Chodby středních škol, kampusy univerzit. Na každém rohu narazíte na něco, kdy si řeknete: „Tohle jsem viděla ve filmu.“ Pobyt určitě splnil má očekávání, nic vás totiž nedonutí mluvit více v angličtině než země, kde vám jinak nerozumí.

„Pokud někdo váhá, doporučila bych do toho skočit po hlavě. Ze začátku jsem taky váhala a nebyla si jistá, ale kdy jindy, když ne teď.“

Hezký den Michaela