Lukáš K. Au Pair couple Velká Británie
7 měsíců v Anglii jako au pair
To, že by jsme chtěli spolu s Dančou vycestovat jsme měli v hlavě docela dlouho. Někdy v květnu 2012 jsem v Praze dostudoval vysokou školu a našel si práci v iWorld. Prodával jsem iPady a staral se o právě spuštěný eShop. Potom, co jsem dal v únoru 2013 výpověď jsme zašli do CoolAgent a podali si přihlášku pro au pair couple v Anglii. Páry to mají těžší – je málo zemí s angličtinou kam se dá dostat a proti Velké Británii jsem nikdy nic neměl.
Dávno předtím jsme ale museli vytvořit fotokoláže s fotografiema nás s dětma, dodat lékařské potvrzení, charakterové reference, dvě reference rodičů dětí, “Dear family” letter, výpis z rejstříků trestů, žádost aupair a samotnou přihlášku k agentuře.
Děti mám docela rád, nevadí mi trávit s nimi čas, starat se o ně ale nefotím se s nima. Asi nikdo neočekává, že budu mít doma složku plnou fotek s cizíma dětma. Naše fotky pro fotokoláž jsem s pomocí kamarádů a známých nafotili přes zimu před odevzdáním příhlášek. Nakonec to vypadalo hezky.
Trvalo to asi 3 týdny než nám agentura našla rodinu. Ještě ten stejný den jsme s nimi měli skype. Druhý den jsme agentuře potvrdili náš zájem a poslal jsem poplatek 4790,- (holky platí kolem 1500,-). Co se týče výběru rodiny tak jsme moc možností neměli protože rodin, které chce pár tolik není ale tahle nám stejně sedla. Dobrá zpráva byla, že nás chtěli taky. Ta druhá dobrá, že měli doma ještě aupair z Maďarska a ta odlítala až v červnu. Pro nás to znamenalo 2 měsíce volna před odletem.
Přiletěli jsme v noci, 18. června 2012 na letiště Bristol. Náš English táta Magnus nás vyzvedl a s Land Roverem jsme byli asi za hodinu v našem novém domově.
Rodina je fajn, mají dva malé kluky a rodiče jsou umělci/podnikatelé a mají pro většinu věcí pochopení. Magnus tráví každý den ve své firmě která vyrábí Wowee kapesní reproduktory, Freeny se stará o svojí galerii v Londýně a kluci jsou každý den od 9 do 5 ve škole.
Bydlíme v bývalém hotelu, ve vesnici asi 10km od 60tisícového města Taunton v Somersetu. Dům má asi 7 ložnic a jedna z nich je naše. K tomu máme v přízemí naši vlastní malou kuchyň.
Dostáváme kapesné, 100 liber na týden, každý. Občas nám zapomenou peníze dát, takže je místo pátku dostaneme třeba v pondělí. Jídlo je tu, až na maso, většinou levnější nebo stejně drahé jak v ČR. Za jídlo na týden zaplatíme dohromady kolem 60 liber, mohli bysme jíst i za polovic ale máme rádi maso a vybíráme alespoň trochu kvalitnější potraviny.
Oblíbený obchod na oblečení je Primark (variace H&M). Je super levný (tričko za £2.50, bunda kolem £10) a kvalita neni kupodivu špatná. Take-away kafe jde koupit kolem £2.50 a hot dog na ulici za £2.
Co je tu drahý jsou služby. Průměrný kadeřník kolem £8 a výš (250,- Kč), hromadná doprava (kterou skoro nikdo nepoužívá) nebo restaurace. Pro skoro všechno ale existujou i levnější alternativy. Kdyby jsme tu měli klasický plat tak to asi tolik neřešíme.
K cestování a vození kluků ze školy používáme rodinné auto, které je jen pro nás. Je to starší Peugeot 307 a až na nefungující klakson, neustálou svítící oranžovou kontrolku motoru a naprasklé čelní sklo je super. Benzín tu stoji stejně jako v ČR a tankujeme kolem £30 týdně.
Pracujeme od pondělí do pátku. Vstáváme v 8 ráno a hotovo máme zpravidla kolem 1 – 2 odpoledne. Já mám na starost údržbu domu – v zimě sekání dříví, čištění krbů, jednou týdně vyluxovat a vymopovat celý dům, v létě sekání zahrady atd. Většinou to není náročná práce, občas si pro mě připraví nějaký oříšek v podobě uklízení půdy nebo vyklízení garáže. Jednou za čas hlídáme večer kluky nebo je vozíme ze školy.
Většinu času trávíme sami, přes den jsou všichni ve škole/práci a když se v 6 večer sejdnou, mají večeři a asi jsou rádi že můžou trávit chvíli spolu.
Víkendy máme volné, jen zřídka večer hlídáme. Trávíme je cestováním po okolí, nejvzdálenější město byl zatím Londýn, dál už je to potřeba vyrazit hodně brzo. Super na chození je národní park Exmoor nebo v létě ale i v zimě kamkoliv k moři.
Každý pátek na 3 hodiny chodíme do Somerset College procvičovat naši angličtinu. Kurz se jmenuje ESOL, stojí 400 liber a trvá jeden školní rok. Je to výuka angličtiny pro cizince v UK, kdy po zdárném ukončení dostanete diplom, který může pomoct při hledání práce apod. Ve třídě je nás asi patnáct – někdo z Maďarska, Polska, Ruska, Litvy, Argentiny, Španělska atd. Udělali jsme si tu pár kamarádů a je fajn občas o víkendu zajít ven a procvičovat angličtinu.
Anglie je super, lidi jsou tu milí a usměvaví. Miluju úroveň služeb – zákaznický servis, téměř kdekoliv, je na vysoké úrovni. Vrátit se dá skoro všechno a je téměř nemožný narazit na prodavače, který by se mračil nebo nechtěl pomoct. Na ulicích je čisto, nikdo vás moc neobtěžuje a nejpoužívanější slovo je snad thank you a please.
Na veřejných záchodech mají oddělený kohoutky pro vařící a ledovou vodu a tlačítko na splachování se musí “pumpovat”. Velikost koncovek kabelů do zásuvky má gigantickou velikost a u každé zásuvky je zvlášť vypínač.
Co se mi tu moc nelíbí je recyklace odpadu. U nás na vesnici se třídí jen sklo, plast a papír, který jednou týdně odvezou popeláři. Pokud chce člověk vyhodit třeba nabíječku tak musí jet do recyklačního centra ve městě. Ve větších městech je ale situace lepší.
K narozeninám/vánocům/po společné večeři se posílají přáníčka jako výraz díku, ty tu lidi milujou. Vánoce se tu slaví 25. prosince ráno a dárky nosí Father Christmas.
Zdroj: http://lukaskoudelka.tumblr.com/post/43586942041/7-mesicu-v-anglii-jako-au-pair
