McFarland, Wisconsin, USA

Školní rok 2015/2016 – Takže v první řadě by jsem se rád představil, jmenuji se Gabriel, ale každý mi říká Gabo, poslední dva měsíce Gabe nebo Gaby. Nedávno jsem oslavil 17. narozeniny (ano, uvědomuji si, že začínám být starý a ano, děsí mě to… Už jsem v tom stádiu, že na sobě nacházím vrásky). Rád sportuji, skoro celý život hraji hokej, ale jsem ten typ, který si i rád přečte dobrou knihu. To by bylo asi tak vše (informace o tom, že jsem snědý pohledný mladík, který je momentálně nezadaný si můžete domyslet i sami). A teď to hlavní, co vás asi zajímá, když čtete tento článek, a to je USA.

V tuhle chvíli jsem tu už 81 dní (ano přežil jsem let a ne, neztratil jsem se, i když si moje mamka byla jistá, že mě půjde hledat na druhý konec světa). Jsem v malém městečku McFarland ve státě Wisconsin. Nejbližší větší město je Madison (btw hlavní město Wisconsinu). Absolutně netušíte, kde to je? Ani já jsem nevěděl, když mi Vanda napsala, kam jedu. Krátký popis by zněl asi takhle: Je tu zima, a když říkám zima, myslím ZIMA, vážně zima, ne, ne taková, jakou máme doma, ale zima. I když jsem nikdy moc neměl rád zimu, tak se tu otužuji a už to nějak zvládám. Sníh nám sice ještě nenapadl, ale tento víkend by už měla přijít první várka. Tak se na to celé město pomalu připravuje.

Dobře, pojďme dál. Žiji v rodině s postarším párem (Robert alias RJ 63 a Gina 62), upřímně, když jsem poprvé viděl fotky a informace o nich, tak jsem čekal, že to s nimi bude podobné jako s mými prarodiči, ale překvapilo mě, kolik energie mají, že občas ani já nestíhám :D. Řeknu vám upřímně, že lepší rodinu jsem si nemohl přát. Kromě hraní amerického fotbalu (v zájmu mého zdraví) mě podpořili úplně ve všem a jsou to vážně lidé, za které děkuju tomu nahoře, že mě s nimi seznámil. Doma s námi žijí i dva pejsci. Hostí zahraniční studenty delší dobu než jsem na světě, což je úplně skvělé. Občas mi dávají zabrat hlavně co se školy týče, domácí úkoly a všechny studijní věci musí být na 100% dokončené. Ale díky tomu, že mi se vším pomáhají, to dávám levou zadní.

Přejděme ke škole a lidem. Moje škola je asi 160 metrů od mého domu a chodí do ní cca 700 studentů. Já jsem momentálně „senior“ a upřímně na adresu školy můžu říct jen to, že je to dokonalé, učitelé mi pomáhají úplně se vším, dokonce i učitelé, kteří mě nemají na žádný předmět se za mnou občas zastaví a ptají se, zda nepotřebuji s něčím pomoct, zkrátka pedagogický sbor je dokonalý. Vybral jsem si docela těžké předměty (aspoň to mi říkají lidé tady), každodenní boj se space science a fyzikou je ale zatím docela zvládnutelný. První dny jsem byl překvapený, jak mi každý pomáhá a chce mě poznat (ano každá holka byla unešená z mého přízvuku). Dále mi velmi pomohli se začlenit spoluhráči z hokeje, a to je jedna z mých rad, až sem přijedete, začněte dělat nějaký sport nebo jakoukoliv skupinovou aktivitu, mně to na začátku velmi pomohlo a musím říct, že by to bylo o dost těžší bez lidí, které jsem poznal na hokeji.

Mnoho lidí ze školy se stalo mými velmi dobrými kamarády a zažil jsem s nimi mnoho legrace. Jestli tento článek čte nějaký chlapec, tak upřímně můžu říct, že je jedno, jak vypadáš, když máš přízvuk tak jsi hned „hot“. I když můžu říct, že děvčata na Slovensku jsou hezčí, tak ani tady není o hezké holky nouze. Mentalita lidí je tu tak přátelská až to na někoho může působit, že to jen hrají, ale když se vás někdo v obchodě s úsměvem na tváři zeptá, jak se máte, tak vám to zkrátka zlepší den. Každý je tu velmi milý a všichni se vám budou snažit pomoct, pokud to bude v jejich silách.

S agenturou a mojí koordinátorkou vše zatím probíhá bez problému a doufám, že se do konce nic zlého nestane. Můj celkový názor na pobyt tady je, že je to asi to nejlepší, co jsem mohl udělat, děkuji mým rodičům a celá rodině, jen díky nim tady můžu být. A i když mi občas velmi chybí rodina a kamarádi a celkově Slovensko, na které denně nadáváme, tak naštěstí jsou tu moji host rodiče nebo kamarádi, kteří vždy zaženou mé smutné myšlenky a pomáhají mi soustředit se na to, co tu je. A tím už asi budu končit, takže pokud někdo chce poznat jiný život, jiný svět a nové lidi, tak je USA super možnost. Hlavně se ničeho nebojte, když se do toho jednou dáte, nebudete litovat.

PS: Můžete mě klidně followovat na instagramu, kam dávám hezké obrázky z USA, najdete mě tam pod přezdívkou suchamhopozemi. Když by měl někdo nějakou otázku a myslel si, že bych mu mohl pomoci, tak můj Facebook je Gabriel Prochazka – nebojte se mi tam napsat! 🙂