Atlanta, USA

Jsem v USA, konkrétně v Atlantě, už 15 měsíců a bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě. Patřím ke šťastným aupairkám se skvělou rodinou, kde mě berou jako opravdového člena rodiny, děti sice mají někdy své dny, ale jinak s nimi nemám problém, můj pracovní rozvrh je během školy velmi nenáročný, pracuji cca 25 hodin týdně a doposud jsem neměla žádný závažný problém. A když mě kdykoli cokoli trápí, vím, že můžu přijít za mojí „host mom“ a vždycky mi pomůže. Náš vztah je založen na komunikaci a upřímnosti a vždy si vycházíme se vším vstříc. Upřímně říkám, že myšlenky na odjezd mi už teď vrhají slzy do očí 🙁

Teď tedy k Vašim dotazům: (A ano, určitě je zveřejněte na vašem webu, bude mi potěšením!)

1. Jaky byl do nynejska Vas nejsilnejsi zazitek v USA?

Myslím, že nejsilnějším zážitkem byl samotný pobyt v New Yorku na orientation. Bylo to totiž strašně intenzivní a mísily se ve mně snad všechny pocity- radost, vzrušení, nadšení, strach, úzkost, panika. Ten pocit, že jsem to opravdu udělala, a že jsem už opravdu v New Yorku, ta kvanta informací, které jsme denně dostávali, ten strach před usnutím, co když to prostě nezvládnu, ta angličtina všude a nezbývá ti nic jinýho, než fakt mluvit. Ale pak taky ten pocit, kdy stojíš u pobřeží a vidíš ji – Sochu Svobody, kterou znáš jen z filmů…doteď si pamatuju tu husí kůži, kterou jsem měla. Nebo pohled na Central park z Empire State Building. Paráda 🙂

2. Najzajimavejsi misto, ktere jste zatim  po dobu pobytu v USA navstivila.

Tohle je těžké zodpovědět, zvlášť když mě teprve v listopadu čeká dovolená na Hawai a v travel month chci procestovat západ, což si řekněme narovinu je prostě něco, bez čeho nemůžete odjet 🙂 Ale dobře…nejzajímavějším místem je pro mě doposud Everglades Alligator farm kousek od Miami. Mohla jsem si „pochovat“ baby aligátora a taky zažít jaký to je stát před asi padesáti aligátorama, od kterých vás dělí jen plot 🙂

3. Nejrazantnejsi rozdil mezi Evropou a USA, ktery vnimam

Přijde mi, že USA je ve všem pořád o krok napřed 🙂

4. Co Vas najvice prijemne prekvapilo po Vaqsem prijezdu do USA.

Laskavé chování američanů, pozitivní přístup k cizincům a jejich nápomocnost. Ani nevíte, jak skvělý je pocit, když jdete do obchodu a všude vás zdraví lidé a usmívají se na vás. Mnozí se ptají jak to jde a to vás vidí poprvé v životě:) I při venčení psa nebo při běhu na mě mávají. Když máte problém, okamžitě pomůžou. Taky se mi hodně stává, že mi chválí oblečení, vlasy nebo třeba náušnice 🙂 Bavila jsem se o tom s hodně američanama a říkali, že tohle chování je typické hlavně na jihu a jihovýchodě. Pokud jdete více na sever, např. New York, tam tohle chování typické není.
5.  Doporucujete podobny pobyt v USA i dalsim uchazecum? Pokud ano, z jakeho duvodu?

ó můj bože ano! Jeďte! Jeďte a pokud možno hned 😀 Ne vážně, tohle bylo nejlepší rozhodnutí, které jsem doposud v životě udělala. Vystudovala jsem vysokou, nemohla najít práci, dozvěděla jsem se o aupair programu a šla do toho. Měla jsem strach, ne že ne. Ale bylo načase udělat v životě nějakou změnu a věřte mi, že to bylo poprvé, co jsem takto vycestovala z domu. Nejde jen o to, že poznáte novou kulturu, tradice, lidi, můžete si vydělat vlastní peníze, cestovat kam chcete a zlepšíte si jazyk. Jde hlavně o to, že dospějete lusknutím prstu. Mně osobně to hrozně moc posunulo a hlavně nakoplo k cílům, které bych si bez pobytu v USA nikdy nestanovila. Po návratu domů začnu zase hledat práci někde v zahraničí, alespoň dočasně. Umím jazyk, vím, jaké je to bydlet daleko od rodiny a přátel a hlavně- už se nebojím 🙂 Prostě si Česko ještě nějakej rok počká, než se tam usadím.

6.  Vase vesela prihoda, ktera sa Vam stala dobu Vaseho nynejsiho pobytu v USA.

Mám jednu, které se směju doteď. Metru v Atlantě se říká Marta. Nevím proč, neptejte se mě 😀 Nicméně krátce po mém příjezdu se mě „ujala“ parta neměckých aupair. Blížil se Den nezávislosti a tak holky začaly plánovat kam se půjde, kdo všechno půjde atd. Na můj dotaz, v kolik se chtějí sejít, mi bylo jednou němkou odpovězeno- „to se uvidí, záleží, kdy pojede marta, mně se nechce řídit“. Tak jsem si říkala aha, asi nějaká další aupair, která očividně bere auto 😀 V den akce mě ale nakonec holky vyzvedly autem ve stejné sestavě, tak jsem si v duchu říkala, že Marta teda dojede zřejmě později sama. Jely jsme do baru dát si pivko a jedna z němek prohodila, že se ještě čeká na jednu aupair. Aha, Marta, říkám si v duchu 😀 Jenže aupair došla, ale nebyla to Marta, ale Katharina. Tak se holky začaly zvedat a že jdeme na ohňostroj. Sem se zamračila a říkám- My nečekáme na martu? A němka na mě- nemusíme, vždyť je to hned tady přes silnici. Říkám aha, takže ona tam na nás už čeká? V tu chvíli se na mě všechny dívaly jakože o čem to ta češka sakra mluví 😀 A tak jsem jim začala vysvětlovat, že včera říkaly, že čas se určí podle toho, kdy pojede Marta a že dneska došla jen Katharina, tak jsem si myslela, že se čeká ještě na ni…No co vám budu povídat, všechny do jedné tam vyloženě řvaly smíchy, načež mi jedna stihla během svého záchvatu vysvětlit, že Marta je metro a ne žádná nová aupair 😀

Doufám, že vám moje odpovědi alespoň malinko pomohly. V případě, že by nějaká nová uchazečka chtěla zodpovědět jakékoliv dotazy ohledně Aupair v Usa, neváhejte jí poskytnout můj email, budu ráda nápomocná 🙂

Mějte se krásně!

Katka